I všedém světě se někde skrývá zářivá duha..(by "S...")  pixel

Říjen 2010

Nezačínejte stím budete litovat ....(sebopoškozování)

17. října 2010 v 16:00 | Sarush |  Moje názory ...


Doba kdy jsem  tyhle dvě písničky poslouchala byla zlá nebo aslespoň pro mě. Byly to ty záříový dny cco jsem brečela ,křičela na srdci jako by byl přivázanej obrovskej težej kámen co mě tlačil na dno a samotný srdce bylo prázdný. Byly to smutný dny kdy mi po ruce často stékaly proudy krve a žiletka byla vždypo ruce a hlavně na ruce. Vždycky jsem ležela v posteli s krvavo rukou a slzama v očích a vštšinou hrála jedna z těhle dvou nebo aj jiný ... O tom jak se cítím věděla jen malá hrstka lidí a zcela nevěděli všechno většinou mě jen poučovali a nesnažily se pomoct nebo se ke mě otočily zády a řekli že se mnou končej. A já potřebovala přesně opak. Stejně jsem pak většinu lídí at už z přátel nebo rodiny nenáviděla. Absolutně jsem je vytlačila ze svýho života a zavřela se sama do sebe měla jsem děsivý sny ,špatný svědomí , hroznej strach ,deprese a celý to byl uzavřenej kruh. Te´d už na tu dobu už jen vzpomínám i když se pořát bojím že se to jednou zopakuje možná i o něco horší. No chtěla jsem to sem jen napsat aby ste všichni věděli jaký to je když si začnete ubližovat proto ani nezačínejte :))

Mám strach ...

9. října 2010 v 11:00 | Sarush |  Ze světa snů
...ze svých snů .

Někdy se mi zdají sny, kterých se bojím, když se ráno probudím mám prostě strach. Tak už sem dlouho nepřidal žádnej článek o mých snech tak dneska dám jeden zejtra druhej možná i třetí prostě ty co se mi zdály za  poslední dobu ;)).Začnem tím  s kterýho sem byla fakt vyděšená ....



Začalo to takhle jeli sme s tátou autem jeli sme lesem a docela pomalu ,ale táta najednou začal zrychlovat . Zrychloval,zrychloval a zrychloval. Moje oči spočinuli na tachoměru moc nic sem neviděla ale vím že ručička ukazovala na poslední číslo na stupnici. Začala jsem mít strach.Chtělo se mi křičet hodně křičet ,ale nešlo to .Podívala jsme se z okna kolem se míhaly jen dvě čáry.Hnědá a zelená ještě od rozjezdu sem si pamatovala že jedeme po uzké silnici v hustém lese plném tlustých a starých stromů. Už sme měla opravdový strach .Bálajsme se že narazíme do stromu nebo do jiného auta co pojede naproti nám.Chtěla jsme to říct tátovi ,ale jako bych nemohla mluvit.Najednou se ozvala rána a mi nabourali do stromu podívala jsem se nalevo .A uviděla jsme polomrtvího tátu celýho od krve jak bezmocně leží na sedadle.Pak jsem se podívala před sebe a ta stála obří opice něco jako KINGKONG  v té chvíly když sem ji uviděla přišel do pkoje můj táta a probudil mě. Řekl sáro a já se hrozně lekla vyletěla jsem z leže do sedu  a zařvala jsem jooo. A asi dalších pět minut jsem oddychovala až se mě táta zeptal jestli jsme v pohodě :D jak sme jeli tou obrovskou rychlostí měla jsem fakt strach a byl to hroznej adrenalin. Tenhle sen asi nikdá nezapomenu :D

Tajemství...

8. října 2010 v 22:13 | Sarush |  Moje názory ...
Tajemství... každý nějaké máme ať chceme nebo ne. A s každým novým tajemstvím  nám taky přibude další lež a z daalší lží sou další až se vytvoří nerozpletitelné klubko které jednou vybuchne a všechny lži i to tajemstvý budou odhaleny.Je to prostě tak ,když sme už pěkně zamotaní v klubku lží a podrazů kvůli jednomu pitomému tajemství máme pěkně neklidné svědomí sou chvilky kdy chceme všechno říct všechno prozradit a jen malá hrstka lidí dokáže odolat pokušení a tajemství neprozrdadí. Čím víc tajemstvý máte tím horší to je ,lžete, zatloukáte,krijete,...Nevím jestli znám vůbec někoho kdo by tajemstvý neměl asi ne .Nejspíš proto ,že i když ho mít nechcete stejně vám ho někdo řekne a vy ho nechcete zradit a tak se to dál nedostane pokud ovšem nejste podrazáci. Ale i podrazáci maji tajemstvý co nikdo nev. Ty svoje okterých ví jen oni stejně jako každý z nás. Myslím že tajemství sou zlý ,ale pomáhají nám skrýt to co nechceme aby bylo odhaleno světu...


Ano ano to byl můj psichologický proslov nic jiného se mi dnes přidat nechce takže až příště pá vaše S.

Chtěla jsem pauzu tak ji mám .....

5. října 2010 v 20:25 | Sarush |  Děníček
Co tak dělám když zrovna nepíšu na blog ?? No začnem od začátku......normálka škola,stres hádky ze všemi o všem a hlavně úsměv kdikoli s kímkoli i falešný (bohužel). Plus na tom všem bylo a je že sem odložila žiletku a to je opravdu pokrok protože už sem na ni minimálně hoooodně dlouho nesáhla a zápěstí je celkem v poho ;)) za to  jsem ráda. Jinak pak jsem jela na výjezdko- výjezdní zasedání žákovského  parlamentu (prostě výkend s parlementem kde děláte blbyny ,probýráte různý akce školy no a nespíte a ze všema se seznamujete a hlavně je to tam prostě super :D) a tam sem si fakt užila a poznala super lidi.No a při tom všem nějak dolaďuju ten svůj styl něco scene,emo,retro nevim co ještě prostě směska prostě já :DD. Te´d jsem nemocná a to se mi i celkem hodilo fakt sem nestíhala byla sem unavená ,vystresovná a škola taky na nic prostě se to šiklo no zejtra ještě budu doma a pak asi opět do výru velkoměsta :DD Tento článek je nic moc be smyslu atd. ale já to potřebovala napsat takže tak pá Sarush