I všedém světě se někde skrývá zářivá duha..(by "S...")  pixel

Únor 2010

Tohle se nedá popsat slovy...

28. února 2010 v 20:56 | Sarush |  Děníček
Bylo to užasný nedherný a nepopsatelný. Když sem vešla do té deštivé noci nadechla sem se a do plic mi vešel ten krásně čistý deštiví vzduch najednou sem se rozbšhla a bežela dál od domu . A bežela sem dál a dál v tu chvíly mi bylo uplně jedno že sem promáčená a zablácená a možná si o mě rodiče dělají starost nic z toho mě nezajímalo jen sem dál bežela v dešti . Byla sem neuvěřitelně šťastná ale asi po půl hodině běhu sem se přemohla a řekla sem si že nemužu v noci v dešti sama bežet až nakonec světa i když bych chtěla a tak sem to otočila a doběhla domů. Doma ůž se moje štěstí usmírnilo ale nevyprchalo. A teď vlastně ani nevím proč vám to říkám no ale asi vás to nezajímá no takže si dál užívejte prázdky teda pokud je máte jako já no a tím pádem tu budu mín tak zatim Sarush.

Déšť

26. února 2010 v 20:25 | Sarush |  Děníček
Už ani nevím co je sen a co realita sem tak trochu snílek ale někde uvnitř vím že i když doufám většinou to nevijde protože prostě není šance ... No dneska byl obyčejný školní pátek s bolestí hlavy potouchlíma spolužákama a referátem do hudebky ,ale nestěžuju si ve škole mi bylo fajn mezi svíma dělat kravinky to je moje . Po škole jsem v děšti dojela domů a od té doby mě nějak zmáhá špatná nálada asi to bude tím deštěm.Počasí mě celkem ovlivnuje..Snad se apoň vy máte fajn tak si užijte zbytek dne .....

MYŠLENKY...-báseň

25. února 2010 v 18:33 | Sarush |  Moje tvorba
Vyděla sem sebe byla sem s ním a vyděla sem i jeho byl se mnou byly jsme spolu ale byly to jen vidiny jen sny které se zanedlouho rozplynuly...
P.S. ta basnička mě jen tak napadla takova blbost


Myšlenky sebevraha ( nebojte to já nejsem )

Někdy si jen tak sednu k oknu ,
a nedělám žednou hoknu,

jen tak schledám,
a přemítám jak padám,

kam? no přece dolů do dály,
ale neskáču jen se dívám do skály,

měsíc zaří na obloze a já přihlížím jak vypadá křehce
ale já nejdu do jeho síně slávy já du po hanebné stezce,

ze které už není uniku,
leda že skočím do hlouby chodníku.

Už sem se málem neudržela...

24. února 2010 v 17:53 | Sarush |  Děníček
Musim říct že nejsem nějaká výbušná a agresivní povaha spíš pravej opak sem v klídku všechno mám na háku ale jak mile mě nekdo naštve tak že už to prostě nevydržim mam chuť mu jednu vrazit a to sem taky dneska malem udělala ON ten malej blbej blb mě tak strašně naštval že už to jinak nešlo než mu dát do ...(pusy) . Naštěstí sem se udržela a to asi jen diky tomu že byla pravě hodina Výtvarky takže sem si vklidu nasadila sluchatka a ponořila se do mých snů ...

Bolest

Bolest nebolí bolest zabíjí
¨
Vzpomínky nevymažeš...

Nebo aspoň takhle sem to tvrdila já dokud mi ůj (ne)kamarád
nevisvětlil že ekzistuje nějaký PRONEUTRONOVÝ SNÍMAČ Z .......který mi
dokáže vymazat i mozek takže VZPOMÍNKY DOU VYMAZAT takže prosím DELETE.

p.s. jak se těšíte na Jarnaky ....jáá mooc

Vzpomínky nevymažeš ...

23. února 2010 v 17:46 | Sarush |  Děníček
Včerejší noc
S každou vzpomínkou se mi zrychloval tep a já se snažila vyrovnaně dychat ,ale nešlo to hudba mi hučela do uší a rychlost dechu nabirala.Tony se mychali se vzpominkami a sučasně mě bodali do srdce. Nakonec sem se podvolila unavě a nechala bolest v reailItě a dovolila mým snům zaplavit mi mozek ...

Dnes
Tak dneska to bylo jak na horské dráze jednou nahoře jednou dole a někdy i vzhůru nohama nejdřív sem jela po rovině a pak se vyřítila na horu a pak záhy sjela dolů takovou richlostí že sem to ani nepostřehla a pak byla zas rovina a náhlý vystupek na horu a následovalo prudké zřícení ze srázu ( asi naky popis me dnešní nalady)

Přítomnost

17. února 2010 v 20:33 | Sarush |  Děníček
Včera...Dnes...Zítra ..........ale nebudeme se zabývat mynulostí ani budoucností ale přítomností . Rano když sem se dobelhala do třídy zase sem uděllala to jako vždycky prohlásila moji větu a zasedla do lavice a kažou hodinu to pokračovalo až do výtvarky kdy my na kalhotech přistála bílá tempera. Po škole sem šla s děckama ven a tentokrát sem nebyla ani promáčená ani zakrvácená .Pořádně sem si to užila a hned potom sem valila na trenál .Tam sem si rozlámala už pochroumané koleno a dala si pár košů .Když sem dorazila domů zasedla sem k učení protože zítra píšem asi 3 písemky ale hned potom sem vzala laptop a začala psát . Taď se hodlám zachumlat do deky a zapnout si televizi . tak si užite zbytek večera a držte palce ať to zítra zvládnu.
vaše poblázněná Sarush

P.S.na tuhle písničku sem narazila na jednom blogu a varovali mě ať ji nepouštim že hned budu mít smutnou náladu a začnu vzpomínat. Já blbá neposlechla a pustila ji a ted vzpomínám na ty naše starý časy ..... takže pokud nechcete vzpomínat a smutnět tak nemačkejte PLAY !!!


Liga

16. února 2010 v 20:36 | Sarush |  Děníček
Dneska ráno sem se probudila se sluchátky v uších a s usměvem na tváři.Proč?Protože sem šla k doktorce a tím pádem sem přišla do školy až na třetá hodinu a právě tím sem vykolejila z deního programu a neoznámila moji tak moc oblíbenou větu "ty schody mě jednou zabijou" ale nahradila ji prodnešek jinou a to méně hezkou "Dobrý den ,omlouvám se byla jsem u doktora" na což my odpověděl učitel zamumláním a já zasedla k počítači a dál se věnovala informatice.Po škole sem šla ven s holkama ,když sem si vytáhla mobil zistila sem že už je čtvrt na 3 a valila sem na Basket když sem se tam dořítila čekal mě uvítací ceremoniál . A já sem jenom kulila oči proč nás tam je najednou 30 a nikdy naši trenéři.Nakonec se to vyjasnilo a já pochopila že dnes nás bude trénovat jiný trenér protože trenerka je nemocná a 30 nás tu je protože starším odpadl mynulý trenik tak mají nahradu .Posledních pár minut treniku se do šaten začali zbýhat holky z Ligy jo ty co hrajou v telce a občas nás i trenujou . Po trnálu sem upalovala po schodech k autu mýho táty ,když sem nasedla už sme byly na cesťě domů. Doma sem usedla k televizi a odpočívala. Laptom samozřejmě následoval hned potom ,ale pak vrazila do máho pokoje máma řekla že se musím učit a tím pádem sem se odhodlala k pročtení Přírodopidu . Jinak sem moc ráda že už je tu víc lidí doufám že to bude pokračovat tak pa zejtra....
Sarush

Mléko a sušenky .

15. února 2010 v 17:45 | Sarush |  Děníček
Dnešní den to bylo teda opravdu něco ... ve škole sem už nebyla týden protože jak už víte byla jsem nemocná a z postýlky a teploučkého domova mě vážně nikdo nedostal no ale zpět ke škole.Když sem celá udýchaná vešla do dveří naší třidy prohlásila jsem tu samou větu jako obvikle "TY schody mě opravdu zabijou a mimochodem Ahoj " jak zazvonilo vřítila se do třídy naše češtinářka a začala diktovat diktát s dalším zvonení sem poslušně odkráčela do fyziky a ze znuděným vyrazem ve tváři zasedla do lavice
a takhle pokračoval asi celý den až do volné hodiny kdy přišli naši hošánci a vyváleli mě ve sněhu ,když sem celá mokrá dorazila na další hodinu (vaření). Vařily jsme řízky (mňam ..) .Po vyučování jsem v hektickém běhu přiklopítala na zastávku autobusu který jsem z překvapením stíhala .Doma jsem sedla k mému milovanému laptopu . A začala chroupat sušenky a mléko .A co vy jak ste se měli ?

P.S. Nějak sem si strašně oblíbila tuto písničku a je asi jediná od Ritmuse která si mě opravdu získala

13.2.sobota

13. února 2010 v 20:57 | Sarush♥ |  Děníček
Včerejší noc sem celou probrečela a tak sem dnes ráno byla vcelku unavená . Proč protože .....RODIČE !! Jo nechtějí mě nikam pustit + pořád jen zákazy.A zákazy sou právě jejich tajná zbraň :( .No takže sem nebyla schopna nic dělat páč bych u toho asi usnula :D no a všechny ty hádky se nějak urovnaly a já byla zas v pohodě ,ale jen do té doby než začaly znovu a znovu. Nakonec sem se usídlila v posttílce u knížky a přemýšlela nad zítřkem ano ten zítřek VALENTÍN . Jak ho strávíte vy? Já povedu další hádky s rodiči :D a pak odejdu do města za svojí kámoškou už se těším. A jak stravíte zbytek večera? Já se opět zachumlám do deky a skouknu "Lemru Línou ". Tak si užite svůj PŘEDvalentín a pa zítra vaše
Sarush♥

12.2.pátek (2010)

12. února 2010 v 18:11 | Sarush♥ |  Děníček
Celý týden sem byla nemocná a ještě včera večer sem byla 100% přesvědčená že půjdu do školy ale stačí se jednou rozkašlat před mámou a už ste zpátky pod peřinou ....ráno mě probudil telefon.Normálně bych řekla že je to to nejhorší probuzení ale tentokrát to bylo to nejhezčí . Proč? Protože volala moje Annie ptala se jak mi je a jak se mám. Až to položila šla jsem si dát snídani nebo spíš jídlo protože v tuto dobu se to nedalo nazývat snídaní ani v nejmenším. Celý dopoledne sem proležela zachumlaná pod dekou u televize .Kolem třetí jsem se odhodlala dojít si pro laptop a šla jsem na  facebook jelikož všichni byly ve škole nikdo tam nebyl a tak mě to tam přestalo bavit odešla sem a zapla si jinou stranku - kde sem četla o (anti)Valentínu a o novém filmu v kině a když sem si tam tak četla narazila sem na článek o Blogarství celkem mě to natchlo sice už sem měla blog ale měla sem ho s kamarádkou a navíc byl o sims 2 což byl odraz toho kolik mi vté době bylo (ne že ted se mi nelíbí sims ale nejsem už tak nadčená hráčka :D). V článku se nepsalo jen o blogařství ale byl tam i žebříček nejoblíbenějších témat na blogách a první místo obsadil Osobní blog a já si uvědomila že přesně takový blog bych chtěla a tak se stalo je tu na internetovém světě .....

O čem bude můj blog?

12. února 2010 v 17:34 | Sarush |  Blog
Tenhle blog by měl bít o mě a o mém životě mích básních,povídkách,kresbách,zážitcích tak doufám že vám můj život nebude připadat nudnej :);)